Matylda

V romanci sněhu a slunce
na pláních čistých intencí

tvá holá líčka rozkvétají
jak první jarní sněženky

jak spleť nových efemer a spojitostí
vodních mas a toků starodávných

ty držíš amforu a vlévajíc
či vlévána jsi
v proudu vědomí a žití

věčná bojovnice
ať mečem tvým jen něha jest
a krása dobrodiní