Po dešti

Malá potopa světa
velká tragédie mikrokosmu

mraky přestaly se prát
v paprscích rozplívající
a děti opět začínají si hrát
na skalách, ze kterých poštolky vylétají

pletou věnce, copy z pramínků,

které jemné bahno proráží
svými kapiláry splétají
jasný, křišťálový tok

ten nitro světa odráží
a záblesky pamětí
cest do nikam či nikoho
a klidu světa, co leží na dlaních

vodních par a květin, které z dlouho zapomenutých věcí
voní novou historií