Poezie
Poezie, ať již samotná tvorba či četba, je pro mě jedinečným nástrojem jak vyjádřit zeitgeist doby, míst, introspektivní zkušenosti, ale zároveň I mezilidského sdílení. Zajímá mě propojení člověka s přírodou, nacházení biosémiotických vztahů a paralel mezi biologickými procesy a lidskou vnitřní realitou. Ráda si hraji s metaforami, kterých lze ve fascinující říši přírody a biologie najít nespočetně. Moje první básnická sbírka Between my waters vyšla v anglickém jazyce a ilustrovala jí talentovaná Natália Grucová – se kterou dlouhodobě spolupracuji. Má nadcházející sbírka na které opět spolupracuji s Natálií nese název Otevři divoké oči a věnuje se dětské poezii a zkušenosti skrze poznávání lesa, fauny a flóry kolem nás. Opět je pro mě důležité propojení dětské zkušenosti s hmatatelnou přítomností přírody, která dětskou duši, vnímání I tělo formuje harmonicky a zásadně – v kontrastu s dnešním digitálním světem, kde přirozené zůstává “za sklem”. Mezi básníky a spisovateli, kteří mě ovlivnili a inspirovali a ke kterým se vždy ráda vracím jsou zejména skotský básník Norman MacCaig, polští básníci Zbigniew Herbert a Stanisław Grochowiak, americký spisovatel James Dickey a též americká esejistka Louise Glück, jejíž sbírka Wild Iris patří mezi nejoriginálnější a nejhlubší dílo, které znám. Dále velšský básník Dylan Thomas a v neposlední řadě divoká a odvážná Emily Brontë.
Poezie, ať již samotná tvorba či četba, je pro mě jedinečným nástrojem jak vyjádřit zeitgeist doby, míst, introspektivní zkušenosti, ale zároveň I mezilidského sdílení. Zajímá mě propojení člověka s přírodou, nacházení biosémiotických vztahů a paralel mezi biologickými procesy a lidskou vnitřní realitou. Ráda si hraji s metaforami, kterých lze ve fascinující říši přírody a biologie najít nespočetně. Moje první básnická sbírka Between my waters vyšla v anglickém jazyce a ilustrovala jí talentovaná Natália Grucová – se kterou dlouhodobě spolupracuji. Má nadcházející sbírka na které opět spolupracuji s Natálií nese název Otevři divoké oči a věnuje se dětské poezii a zkušenosti skrze poznávání lesa, fauny a flóry kolem nás. Opět je pro mě důležité propojení dětské zkušenosti s hmatatelnou přítomností přírody, která dětskou duši, vnímání I tělo formuje harmonicky a zásadně – v kontrastu s dnešním digitálním světem, kde přirozené zůstává “za sklem”. Mezi básníky a spisovateli, kteří mě ovlivnili a inspirovali a ke kterým se vždy ráda vracím jsou zejména skotský básník Norman MacCaig, polští básníci Zbigniew Herbert a Stanisław Grochowiak, americký spisovatel James Dickey a též americká esejistka Louise Glück, jejíž sbírka Wild Iris patří mezi nejoriginálnější a nejhlubší dílo, které znám. Dále velšský básník Dylan Thomas a v neposlední řadě divoká a odvážná Emily Brontë.
